O nás - historie a součanost TJ Dobřany
Vraťme se nejprve v čase zpět, kdy v létech 1890 – 1900 zaznamenává město Dobřany strmý nárůst obyvatelstva nesoucí s sebou snahu o zakládání různorodých spolků a organizací. Po vzoru zakladatelů české tělovýchovy Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, kteří do ní z akotvili své pokrokové ideály, boj za svobodu, demokracii a fyzickou a duševní rovnováhu a představu antické krásy, vzniká v roce 1907 Tělocvičná jednota Sokol Dobřany. Ta zaměřuje svoji činnost především na udržování tělesné zdatnosti dobřanských občanů. V počátcích Tělocvičné jednoty Sokol tak její členové provozují především cvičení prostná a atletiku, načež v roce 1910 vzniká v Dobřanech Klub dělnických cyklistů. Tyto spolky jsou pak následovány Dělnickou tělocvičnou jednotou, Sportovním klubem a Klubem šachistů Hvězda. Sportovní činnosti se v této době věnuje i několik spolků německých. V dalších létech se počet sportovních odvětví utěšeně rozrůstá a to nejen ve stávajících spolcích a organizacích. Zásluhu na rozvoji sportu mají v tomto období i mnozí osvícení učitelé, vštěpující lásku a oddanost sportu svým žákům v dobřanských školách.
Dalším milníkem historie dobřanského sportu je pak rok 1945, kdy dochází po osvobození od německé okupace k obnově a k sjednocování doposud poměrně roztříštěné dobřanské tělovýchovy. Tělocvičná jednota Sokol Dobřany již dne 16. srpna 1945 svolává Valnou hromadu, na které byl zvolen František Keller starostou, Karel Sládek místostarostou, Josef Macháček náčelníkem a Jiřina Nosková náčelnicí. Na podzim téhož roku již probíhá pravidelné cvičení v dobřanských tělocvičnách. Dostavují se i první sportovní úspěchy. Skupina dorostenců získává v roce 1947 na přeboru Západočeské župy sokolské 3. místo. V roce 1948 dochází ke sloučení dvou dobřanských tělocvičných jednot, Sokola a DTJ, do spolku nesoucího název Jednota Sokol Dobřany. V roce 1953 dochází ke změně názvu tohoto spolku na TJ Baník Dobřany. Slučování dobřanských spolků pokračuje, přičemž dochází ke sloučení nově vzniknuvšího TJ Baník Dobřany se Slovanem Dobřany, který v té době působil v prostorách léčebny. Při hlasování o názvu sloučených spolků pak o jeden hlas vítězí název TJ Baník. V létech 1949 – 1956 zajišťoval rozvoj tělovýchovy stát prostřednictvím Státního výboru pro tělovýchovu a sport. V roce 1957 byl místo něho ustanoven dobrovolný Československý svaz tělesné výchovy, který byl decentralizován na krajské a okresní výbory. Významným rokem byl rok 1960, kdy se v Dobřanech konala okresní spartakiáda, které se účastnilo úctyhodných 1350 cvičenců. TJ Baník postupně rozšiřoval svoji činnost a stále významněji pozitivně ovlivňoval život ve městě. Sportovci se brigádnicky podíleli např. na výstavbě mateřské školky a na výstavbě a údržbě sportovních a tělocvičných zařízení. V roce 1960 disponoval TJ Baník Dobřany celkem šesti oddíly, kterými byly oddíl kopané, základní tělesné výchovy, odbíjené, národní házené, kuželkářů a těžké atletiky. Po roce 1990 vzniká v rámci reorganizace sportovních organizací a jejího řízení Sportovní a tělovýchovná unie Plzeň-jih. Nikoli naposledy se mění název jednoty na Tělovýchovnou jednotu Dobřany. V roce 1992 sdružuje Tělovýchovná jednota Dobřany již jedenáct oddílů: oddíl atletiky, badmintonu, fotbalu, kulturistiky, kuželkářů, nohejbalu, stolního tenisu, turistiky, volejbalu a základní tělesné výchovy. V roce 1993 vstupuje do řad Tělovýchovné jednoty oddíl hokejbalu a v roce 1995 i oddíl ledního hokeje. Počet a skladba oddílů se v průběhu času i nadále dynamicky mění. Činnost v TJ poměrně záhy ukončuje oddíl ledního hokeje následován oddílem základní tělesné výchovy (ZRTV). Nejnověji naopak její řady doplňuje oddíl florbalu a fourcrosu. K poslední změně v počtu oddílů dochází v roce 2015, kdy řady TJ opouští oddíl turistiky následován v roce 2016 oddílem karate. Toto je ve zkratce bohatá historie organizované tělovýchovy v Dobřanech.
A nyní se po krátkém historickém exkursu dostáváme do současnosti. K poslední změně názvu na TJ Dobřany, z.s. (zapsaný spolek) dochází v důsledku nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku, kterým došlo ke změně právní formy Tělovýchovné jednoty Dobřany z občanského sdružení na spolek. V přechodném období od nabytí účinnosti tohoto právního předpisu do konce roku 2016 bylo potřeba uvést v soulad s Občanským zákoníkem nejen název spolku, ale rovněž tak vznikla potřeba schválit nové stanovy, jakožto stěžejní zřizovací dokument spolku. Díky usilovné práci všech členů Výkonného výboru se toto podařilo a po jejich schválení Valnou hromadou konanou dne 6. 5. 2016 byly stanovy spolku nově zaregistrovány u Krajského soudu v Plzni. Valnou hromadou došlo taktéž ke zvolení členů Výkonného výboru, v jehož čele stojí předseda Luděk Reitšpies, následován tajemníkem Petrem Chvojkou a hospodářem Svatoplukem Kováčem. Dalšími členy výkonného výboru jsou pak zvolení zástupci jednotlivých oddílů. Jsou jimi Josef Malý st. za oddíl badmintonu, František Hlaváč za oddíl florbalu, Martin Novotný za oddíl fotbalu, Tomáš Brožík za oddíl fourcrossu, Michal Pokorný za oddíl hokejbalu, Otto Sloup za kuželkářský oddíl, Rostislav Štych za oddíl nohejbalu, Zdeněk Duban za oddíl Pétanque, Petr Krákora za oddíl silového trojboje, Josef Malý ml. za oddíl stolního tenisu, Pavel Vrzal za oddíl tenisu a Marek Lohr za oddíl volejbalu. Nad počínáním Výkonného výboru pak bedlivě bdí Kontrolní komise ve složení Vladislav Kouřil, Monika Hejretová a Jaroslav Fejfar. Sídlem spolku zůstává i nadále historická budova sokolovny v Tyršově ulici. Z výše uvedeného je zřejmé, že TJ Dobřany je v současné době tvořena dvanácti oddíly. Členská základna čítala k 31. 12. 2016 celkem 537 členů, přičemž 304 členů je mladších 18 let. To je skutečnost, na které hodláme stavět! Úspěchy našich mladých sportovců na krajské, republikové, evropské a v neposlední řadě i na světové úrovni považujeme za úspěchy nás všech. Naší prioritou je proto vytvářet mládeži co nejlepší zázemí, byť je potřeba přiznat, že je to ve změti všech možných zákonných nařízení a pokynů stále náročnější. Alfou a omegou pro činnost TJ jsou pak finance. Tato kapitola a rovněž tak kapitola pojednávající o stavu a o plánech na modernizace našich sportovišť, by pak vydala na samostatný článek či spíše knihu.